Na koncert Arkony jsem se těšil velmi dlouhou dobu. Nejprve jsem chtěl absolvovat koncert v Plzni, ale poté co byl přesunut na jiné datum, tak jsem tuto možnost zavrhl a chystal se do Prahy. I když nerad trávím akce sám, věděl jsem, že tento druh muziky nikdo v mém okolí neposlouchá, a tak jsem byl připraven, že pojedu osamocen. Shodou náhod všal mířili na Arkonu také Východočeši, se kterými jsem se po krátké cestě do Prahy sešel. Před náročným večerem se ostatní vydatně napili a najedli, já jsem se pořádně nasytil už doma. Potom jsme už vyrazili vstříc kulturnímu zážitku. Uvítala nás ale pořádná fronta, která už trčela z klubu hodinu před začátkem. Nevím proč, ale organizátoři se rozhodli, že účastníky dovnitř pustí až v 19:45, tj. čtvrt hodiny před začátkem akce. S tím se nedalo nic dělat, a tak jsme se pomalu ve frontě sunuli kupředu. Ale nakonec jsme dorazili k pokladně. Nedočkavě jsme zaplatili a vešli dovnitř. Bylo pár minut před osmou, prohlédl jsem si distro a chtěl jsem si dojít pro pivo, ale ejhle, odbila osmá hodina večerní, a první kapela začala hrát. No nic, řekl jsem si, a zůstal stát před pódiem. A dobře jsem udělal.
Cruadalach, tak se jmenovala první hrající banda, začala velmi z ostra. Tak energický folk metal jsem v našich končinách dlouho neslyšel. Oproti utahaným nahrávkám na bandzone.cz, byl tento výkon opravdu výborný. Zpěvák pobíhal po pódiu a občas skočil do kotle aby si zařádil s fanoušky. Myslím, že tato kapela má velký potenciál.
Druhou v pořadí byli Trollech se svým lesním black metalem. K nim jsou komentáře zbytečné, kdo neslyšel, nepochopí. Mají geniální texty, bravurně ovládají své nástroje, vypadají jako skřeti a hrají senzační muziku.
A na konec hvězda večera, Arkona. Pro mě, který Arkonu viděl poprvé, to byl zážitek, ale věřím, že i pro ty, již tuhle bandu viděli několikrát to nudný čas nebyl. Zazněli všechny velké pecky, např. Od Serdca k nebu, Rus, Slavsja Rus, Jarilo, Goj Rode Goj! ale i méně známé skladby. Většina zpívala či si pobrukovala při každé písni, skotačila a jinak dávala najevo souznění s hudbou.
Celý večer proběhl velmi rychle, před půlnocí už byl konec. Ihned po dohrání posledního přídavku se Arkona přesunula k distru kde probíhala autogramiáda. Tam jsem se, ale bohužel nedostal, dav byl silnější. Tak jsem si došel alespoň na zázvorový tonic, rozloučil se s Východočechy, popřál jim šťastnou cestu a spěchal na poslední tramvaj před dvanáctou hodinou noční. Vše jsem stihl v pořádku a nakonec se dostavil ke Kolčimu, kterému tímto děkuji za ubytování.
Aleš P./Sněhulák
