Kalendárium: 27. května 1942 – Zlomová operace v boji za svobodu

Tohoto dne byla v Protektorátu Čechy a Morava provedena československými výsadkáři Jozefem Gabčíkem, Janem Kubišem a Josefem Valčíkem, speciálně vycvičenými ve Velké Británii, snad nejúčinnější akce zahraničního a spolupracujícího domácího odboje, která měla za účel obrátit ústupovou politiku sousedních států a pomoci Československu ke zpětnému získání suverenity. Pomoci zastavit vraždění představitelů státu, členů armády, ale i civilních osob, kteří se jakkoliv vzpříčili opatřením a politice zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Tento byl do Protektorátu Čechy a Morava povolán dne 27. září 1941 právě za účelem potlačení sílícího protinacistického odboje a „stabilizace“ poměrů v zemi, jelikož jeho předchůdce, Konstantin von Neurath, dle názoru A. Hitlera nedokázal proti výrazně posilujícímu odboji a postupnému uvolňování poměrů v zemi účinně zakročit.

Reinhard Heydrich, jakožto údajný Hitlerův velký oblíbenec, se daného úkolu chopil okamžitým zavedením Prvního stanného práva, masovým zatýkáním a popravami účastníků odboje. Heydrichiáda ve svých prvopočátcích mimo jiné připravila o život někdejšího náčelníka České obce sokolské PhDr. Augustina Pechláta a pplk. Josefa Balabána, známého člena zpravodajské skupiny Obrany národa s krycím názvem „Tři králové“.

Reinhard Heydrich se tak dostal na úzký seznam politických špiček, které se měly v budoucnu stát terčem útoků a na kterých mělo být dokázáno, že se okupovaný československý národ svým stavem nesmířil a navazující spojenecké snahy o osvobození Československa mají jeho plnou podporu.

Do akce byli zapojeni i různí členové domácího odboje z řad civilních obyvatel, kteří měli za úkol výsadkářům poskytnout zázemí, potřebné informace, oblečení aj. Díky pečlivému utajení však jednotlivě do poslední chvíle nevěděli, pro koho společně pracují a za jakým účelem. Poté, co se členové výsadků Anthropoid, Silver A a Silver B vypořádali s počátečními problémy způsobenými navigační chybou a následně seskokům na jiných než plánovaných místech, zamířili účastníci Anthropoidu na určené kontaktní adresy v Praze. Zde nastal paradox, který ale za války nebyl neobvyklý. Pokud by nedošlo k navigační chybě a členové výsadku Anthropoid seskočili na správném místě (u Plzně), na uvedených adresách by se jim pomoci už nedostalo, neboť jejich původní obyvatelé v tu dobu byli již zatčeni.

Jako místo provedení atentátu byla vybrána silnice, kudy denně R. Heydrich projížděl ze svého sídla – zámečku v Panenských Břežanech – do Prahy. Poté však místo provedení bylo změněno s ohledem na velmi omezené možnosti úniku, díky širokým polím podél silnice.

Nově bylo rozhodnuto, že akce bude provedena v Praze-Libni poblíž tehdejší Vychovatelny, v zatáčce křižovatky Kirchmayerovy (dnešní Zenklovy) třídy, a ulice V Holešovičkách. Automobil zde musel výrazně zpomalit, a to bylo potřebné k úspěšnému provedení střelby.

27. května 1942 se v dopoledních hodinách blíží kabriolet Mercedes-Benz 320B, poznávací značky SS-3, k zatáčce. Navzdory doporučením A. Hitlera používá Heydrich stále otevřený automobil a pro svou cestu na Pražský hrad nevyžaduje doprovodná vozidla. Zhruba 100 metrů nad křižovatkou vyčkávající Josef Valčík dává určený signál zrcátkem Jozefu Gabčíkovi, který až dosud předstírá, že opravuje své kolo opřené o plot, přitom však nenápadně skládá samopal Sten-Gun Mk VI, do té doby ukrytý v aktovce. Po daném signálu Gabčík zbraň vytahuje zpod kabátu, staví se za ohyb zatáčky, Mercedes do ní pomalu najíždí, bohužel ale společně s tramvají jedoucí s kopce od Kirchmayerovy třídy. Samopal nebyl použit. Buď nastalou závadou, nebo Gabčík úmyslně nespustil palbu, aby nezranil cestující z právě projíždějící tramvaje. O tom se dodnes vedou dohady, které zřejmě již nikdy nebudou vysvětleny.

Řidič Klein v rozporu se zavedenými pravidly prudce brzdí. Na stojící Mercedes vzápětí opodál vyčkávající Jan Kubiš vrhá granát. Ten exploduje poblíž pravé stupačky, roztrhne pravý zadní blatník a podběh, vyvrací dveře spolujezdce, jeho úlomky zraňují v obličeji Jana Kubiše, avšak také samotného Reinharda Heydricha, kterému do těla vnikají části karoserie a čalounění sedačky automobilu.

Posádka Mercedesu se ještě pokusila útočníky pronásledovat, avšak zraněný Heydrich se brzy vrátil ke svému vozu, odkud byl náhodně zastaveným dodávkovým autem převezen do blízké nemocnice Na Bulovce. Řidič Klein pronásledoval Jozefa Gabčíka do bočních ulic sousedících s hlavní ulicí V Holešovičkách. Gabčíkovi nepomohlo ani ukrytí v nedalekém řeznictví, jehož majitel byl spolupracovníkem nacistů a přivolal řidiče Kleina. Gabčík si tak musel cestu úniku prostřílet. Klein byl zasažen do nohy a pronásledování vzdává. Stejně jako Kubiš, i Gabčík nakonec z místa atentátu úspěšně zmizí.

Reinhard Heydrich zemřel dne 4. června 1942 na celkovou otravu organismu, přestože operace, kterým se podrobil, se zpočátku zdály být úspěšné. Pravděpodobnou příčinou otravy byly organické látky vniknuvší do jeho těla z poškozené sedačky, případně botulotoxin, kterým byly údajně v té době některé dostupné granáty otráveny.

Ihned po provedení atentátu nastaly represe a drastická odvetná opatření. Další následovala po zradě Karla Čurdy, jednoho z výsadkářů skupiny Out Distance. Díky jeho udání byli prozrazeni téměř všichni, kteří se na spolupráci se skupinou Anthropoid podíleli. Jejich rodiny byly postříleny, případně o několik měsíců později zahynuli v koncentračních táborech, převážně Mauthausenu. Včetně třináctileté dcery rodiny Novákových, která od prodejny Baťa na dnešní Zenklově třídě odváděla ukrýt kolo, na kterém Jan Kubiš opustil místo atentátu.

V současné době je místo tzv. Heydrichovy zatáčky zcela přestavěné, tramvajová trať přes Trojský most, vedoucí ulicí V Holešovičkách již neexistuje. Při výstavbě tzv. Severojižní magistrály zmizela i Kobyliská křižovatka, v jejímž místě se dnes nachází autobusová zastávka a podchod pod značně vytíženým dálničním přivaděčem. Transformovna dodávající elektrickou energii nemocnici Na Bulovce a okolních několik domů, jsou tak zřejmě jedinými neživými pamětníky této pro budoucnost československého národa významné události. Dne 27. května 2009 byl v prostoru autobusové zastávky po 67 letech odhalen památník, jehož základní kámen byl položen o rok dříve.

Autor: Trojan