Lékářský výzkum ohledně smrti českého krále Ladislava Pohrobka

Smrt mladého krále Ladislava Pohrobka byla svého času aférou evropského významu. Domácí katolická opozice nařkla zemského správce  Jiřího z Poděbrad z údajného podílu na smrti Ladislava Pohrobka. Pozdější „husitský král“ byl obviňován z jeho otravy, aby se sám mohl zmocnit českého trůnu. Teprve až moderní výzkumy očistili jméno našeho dobrého krále Jiříka.
Ladislav Pohrobek přijel do Prahy 52 dní před prvními naléhavými příznaky nemoci, v Praze se v roce 1457 nevyskytl jediný případ moru (ač epidemii v roce předtím výhružně věstila jasná [Halleyova] kometa), není vyloučena expozice bělehradskému moru (pestis Nandoralbensis). Den před začátkem obtíží jedl na hostině na křtinách dítěte pana Zdeňka z Konopiště.
Před smrtí nejspíše při plném vědomí. Na obličeji a trupu mohutné podkožní hematomy. Břicho nad nivó: meteoristické (při obleněné peristaltice), možná ascites, možná hepatomegalie a/nebo splenomegalie. Zduřelé inguinální lymfatické uzliny.

Rekonstrukce fyzikálního nálezu
Před smrtí nejspíše při plném vědomí. Na obličeji a trupu mohutné podkožní hematomy. Břicho nad nivó: meteoristické (při obleněné peristaltice), možná ascites, možná hepatomegalie a/nebo splenomegalie. Zduřelé inguinální lymfatické uzliny.

Diferenciální diagnóza

Antropologicko-lékařský průzkum kosterních pozůstatků

Vyzvednutí kosterních pozůstatků
Tumba krále Ladislava Pohrobka v hrobce českých králů v katedrále sv. Víta na Pražském hradě byla otevřena za přítomnosti odborné komise pod vedením Dr. E. Vlčka 19. 11. 1984. Kosterní pozůstatky byly převezeny do Národního muzea v Praze. Byly zkoumány metodami antropologickými a metodami srovnávací anatomie, rovněž byla provedena jejich všestranná dokumentace. Vysvětlení náhlého onemocnění a rychlé smrti bylo umožněno lékařským výzkumem – metodami patologicko-anatomickými včetně histologických, radiologickými a chemicko-toxikologickými. Po ukončení antroplogicko-lékařského průzkumu byly pozůstatky, moderně ošetřené, opět uloženy do hrobky českých králů.

Antropologický průzkum kosterních pozůstatků
Byla potvrzena autenticita pozůstatků podle záznamů o jejich prohlídce a přenášení. Kostra náleží muži (podle znaků na lebce a typu pánve) uváděného věku 17 let (podle stupně mineralizace trvalého chrupu a stupně osifikace kostry). Habsburk Ladislav Pohrobek měl po matce Alžbětě i lucemburské a přemyslovské předky: skutečně na horní čelisti, 6. a 7. krčním obratli a křížové kosti jsou znaky dříve zkoumaných jedinců lucemburské dynastie, naopak habsburské vlastnosti zjištěné u králů pohřbených v Praze nejsou přítomny. Průzkum tedy potvrdil genetické vazby s jeho předchůdci českého královského trůnu.
Kostra prozrazuje jedince s výškou postavy 172cm, střední robusticity s dobře vyvinutým svalstvem. Lebka byla středně velká, krátká, nižší, s čelem středně širokým, středně vysoký obličej měl vysoké očnice a úzký, vysoký nos. Podobu krále netřeba rekonstruovat, protože se dochoval velmi realistický portrét neznámého rakouského mistra, uložený ve sbírce Uměleckohistorického muzea ve Vídni. Srovnání podobizny s tvarem lebky metodou superprojekce vykazuje shodu. Neméně zajímavé je zjištění nápadné podoby krále Ladislava (v oblasti očí a nosu) s portrétem jeho děda – císaře a krále Zikmunda.

Patologicko-anatomický průzkum kosterních pozůstatků
Kosti celého těla jsou prostoupeny mnohočetnými osteolytickými ložisky. Okolí defektů nejeví zánětlivé změny. Otvory v kompaktní kosti jsou lokalizovány vždy na jedné z obou kompaktních desek. Defekty v spongióze jsou velikosti špendlíkové hlavičky. Pokud mají podlouhlý až čárkovitý tvar, jsou uloženy ve směru průběhu architektoniky kosti. Maximum chorobných změn je vyjádřeno na mozkovně v temenních partiích, na ramenech, dolní čelisti, dále na lopatkách, pánevních kostech, dlouhých kostech v oblasti ramenních a kolenních kloubů a na kostech rukou a nohou. Další nález na čelistech – okraje zubních lůžek nesou známky proběhlého zánětu dásní.

Rentgenologické vyšetření kosterních pozůstatků
Patologické nálezy na rtg snímcích jsou trojího druhu:
1.  Nepravidlné prořídnutí a zvýšená transparence kostní tkáně, obláčkovité a skvrnité zahuštění a drobná rozptýlená projasnění na kostech stehenních a kostech ruky, trámčina zhrublá, ostrost jakoby „vygumovaná“, kompaktní deska ztenčená.
2. Osteolytická ložiska prostupující všechny kosti: vycházejí z hloubi kostní tkáně a vytvářejí drobná nepravidelná projasnění, proděravují vždy jen jednu z obou kompaktních desek, mají tvar nepravidelných kulatých otvorů („jako vyžraných od molů“), okolí defektů není změněno hojivými procesy.
3.  Subperiostální reaktivní změny jevící se jako poškození vnější nebo vnitřní kontury stěny rourovitých kostí nebo rozvláknění okrajů.

Toxikologické vyšetření kostní tkáně a zbytků mumifikovaných hmot
Ve vzorcích kostní tkáně a zbytcích mumifikovaných hmot byl chemickými metodami stanovován obsah arzénu a rtuti. Hladina arzénu byla normální, hladina rtuti byla v mumifikovaných tkáních o 2-4 řády vyšší než je norma. Tento nález připouští nejspíše lokální aplikaci rtuťového přípravku. Je rovněž možné, že rtuťový preparát vyvolal na kostře zjištěný zánět dásní.

Diagnóza
Antropologicko-lékařský průzkum tělesných pozůstatků krále Ladislava Pohrobka vedený Dr. Emanuelem Vlčkem vyřešil historický spor. Podle patologicko-anatomického nálezu (včetně submakroskopických změn v histologickém vyšetření) na kostech a nálezu na rentgenových snímcích s přihlédnutím k rekonstruovanému chorobopisu byla stanovena příčina smrti na hemoblastózu, která svým rozvojem do ložiskové formy upřesňuje diagnózu na akutní hemoblastomatózu lymfatického typu. Tak bylo vyřešeno dilema historiků a vyvráceno obvinění z královraždy vznášené proti jedinému volenému králi a poslednímu Čechovi na českém královském trůnu Jiřímu z Poděbrad. Poslední tři dny života krále Ladislava Pohrobka představovaly nejspíše dramatické finále déle trvajícího zhoubného krevního onemocnění – blastickou krizi.

Literatura

• Vlček E. Král Ladislav Pohrobek. Tělesné vlastnosti a příčina smrti. Vesmír 1987;66(1):38-45
• Vlček E. Král Ladislav Pohrobek (II). Vesmír 1987;66(2):93-97
• Souček L. Otazníky nad hroby. Československý spisovatel, Praha 1982, pp. 252 (V kapitole Podivná smrt krále Holce vyslovuje domněnku o fulminantní sepsi jako příčině smrti Ladislava Pohrobka.)

Zdroj: 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, http://www1.lf1.cuni.cz/~hrozs/wcases.htm